Hackerské útoky, phishing a kyberšikana – obětí kyberkriminality se v Rakousku každoročně stávají statisíce spotřebitelů. Následky jsou v některých případech obrovské a pachatelé těží z anonymity na internetu.
Počet oznámených případů ve většině oblastí kriminality, například u vloupání do bytů a domů nebo hospodářské kriminality, zůstává i nadále vysoký. V oblasti kyberkriminality však podle rakouského Spolkového kriminálního úřadu vzrostl počet oznámených případů v roce 2016 oproti předchozímu roku o 30,9 procenta na více než 13 000.
Kyberkriminalita může postihnout každého
Každý uživatel internetu může být dnes postižen trestnými činy v oblasti kyberkriminality – i když to mnoho lidí a celé firmy nechtějí vidět. Největší slabinou je a zůstává člověk. Finanční škody, které tím vznikají, jsou obrovské. Každoročně vznikají v Rakousku škody v hodnotě několika milionů eur, vysvětluje Wolfram Littich, předseda představenstva skupiny Allianz v Rakousku a místopředseda rakouského svazu pojišťoven VVO. Jak ukazuje aktuální průzkum Kuratoria pro bezpečnost silničního provozu (KFV), je v Rakousku vysoký počet nenahlášených případů kyberkriminality a z nich vyplývajících škod. Celých 24 procent dotázaných uvedlo, že se v posledních letech stali obětí trestného činu v oblasti kyberkriminality a byli tím poškozeni.
Vysoké finanční škody a dlouhodobé psychické následky
Po přepočtu na počet aktivních uživatelů internetu (v Rakousku přibližně 4,2 milionu lidí) to znamená, že nejméně milion lidí v Rakousku utrpěl v posledních letech finanční nebo psychickou újmu v důsledku alespoň jednoho takového incidentu. „Podle vyjádření postižených způsobily v posledních letech většinu finančních škod viry a podvody při dodávkách zboží,“ vysvětluje ředitel KFV Othmar Thann. Podle průzkumu KFV, kterého se zúčastnilo více než 2 400 osob, jsou finanční škody zvlášť vysoké při krádežích citlivých údajů (krádežích identity). Postižení vyčíslují průměrnou škodu přibližně na 1 200 eur. Také oběti internetových podvodů někdy utrpí vysoké finanční ztráty. U firem mohou tyto škody rychle dosáhnout milionů či miliard, pokud se citlivé údaje dostanou do nepovolaných rukou.
Zvláště ohrožené jsou malé firmy
Postižení uvádějí, že vzniklá škoda činí v průměru 480 eur. Internetová kriminalita však nemá vždy jen finanční dopady, obrovská může být i psychická újma: 72 procent poškozených v průzkumu KFV uvádí, že u nich incident vyvolal středně závažné až závažné psychické a emocionální potíže. Nejzávažnější psychické následky se projevují u obětí šikany a krádeže identity. Že se kyberkriminalita netýká jen soukromých osob, ukazuje i aktuální studie auditorské společnosti KPMG. Celkem 30 procent dotázaných firem uvádí, že se již někdy staly obětí kybernetického trestného činu a utrpěly škodu. „Malé a střední podniky i velké koncerny musí ještě zvýšit své povědomí o kybernetické bezpečnosti,“ vysvětluje Andreas Tomek, partner KPMG v oblasti poradenství. „Firmy potřebují komplexní pohled, aby mohly účinně čelit výzvám kyberkriminality.“ Je zapotřebí ucelený a vyvážený přístup, který zohledňuje lidi a procesy stejně jako technologie. Kybernetická bezpečnost se zkrátka musí stát prioritou nejvyššího vedení, aby se firmy dokázaly kyberkriminalitě bránit.
Řešení: